Nejsem perfektní. No a co?

11. února 2015 v 20:44 | Chearline |  Úvahy

Ahoj. Nevěděla jsem kam tento článek zařadit, ale protože je to spíš slohovka, dám ho do rubriky úvahy. Dnešní den mě nakopl tento článek napsat..




Nejdřív asi začnu tím, jak se věci mají. Už odmala mám problémy s váhou, mám špatné trávení po tátovi. Stačí mi, dát si v 7 večer rohlík a druhý den klidně přiberu půl kila - nedělám si legraci. Když jsem nastoupila do školy, nikdo nijak neřešil, že jsem byla při těle. V té době ještě totiž nikdo z nás neřešil vzhled a měli jsme úplně jiné priority.
Zlom přišel v 5. třídě, tedy ve školním roce 2011/2012. Tehdy začali první narážky na mojí váhu. Jedna spolužačka (nebudu nikoho jmenovat) se mi kvůli tomu začala smát a ještě si o mě vymyslela, že mám vši. Samozřejmě se k ní zbytek holek postupně přidal, nakonec i spolužačka se kterou jsme se dřív normálně bavili. Bála jsem se chodit do školy a když jsem přišla domů, skoro jsem brečela. Ještě chci podotknout, že jsem zase nebyla nějak úplně tlustá, měla jsem prostě nadváhu. O té "šikaně" jsem doma nic neříkala, protože by se to akorát zhoršilo. Musím napsat i to, že jsem jednu chvíli uvažovala o přestupu do jiné školy, i když nevím jestli bych si pomohla..

Všechno to vlastně oficiálně začalo v lednu 2012, pak jsem byla u doktorky na preventivce a řekla mi, že bych měla jet do lázní na hubnutí. Původně na 3 týdny (nakonec z nich na poslední chvíli vylezlo, že je to na 5 týdnů). Ze začátku jsem s tím vůbec nesouhlasila a rodiče mě tam nutili proti mé vůli. Ale teď jsem ráda za to, že mě tam poslali. Asi 4 kila jsem zhubla doma sama a koncem května jsem tam s kamarádkou odjela. V lázních jsem zhubla dalších 6 kilo a najednou jsem byla o 10 kilo lehčí. Když jsem se vrátila domů na ten poslední týden v červnu, spolužačky toho nechali a od té doby už je to všechno v pohodě. Jasně, občas se někdy pohádáme, ale je to kvůli něčemu jinému. A konec konců, já se většinou s nikým nehádám nebo nedělám, že se s tamtou osobou nebavím a blablabla. Nesnáším to.
Dlouho jsem si váhu držela a budu zde psát na rovinu. Když jsem přijela z lázní, měla jsem 52 kg (a asi 150 cm). Minulý rok byl pro mě hrozný, protože jsem si váhu přestala hlídat a vyšplhala se mi na 60, s mými 158 centimetry. Koncem srpna jsem si ale řekla dost a začala hubnout. Od té doby jsem zhubla 6 kilo, nyní mám tedy 54. Měla jsem i 53 rovných, jenže jsem asi před měsícem neodolala a hned o kilo navíc a teď se mi nedaří dát to zpátky.
A řekla bych, že těch 6 kilo dole jde docela poznat. Chtělo by to ještě tak 5 kilo dolů a mám optimální váhu. A o to se právě teď snažím.


Ale o tomhle tento článek nemá být. Musela jsem to napsat, abyste byli v obraze. Moje váha je tedy 54 kg, což samozřejmě není špatné, ale jsem bohužel hodně malá, takže je to na mojí výšku docela dost. Za zhubnutím těch 6 kil mě to stálo mnoho úsilí. Musela jsem se přestat cpát pozdě večer, některá jídla úplně vynechat, začít běhat nebo alespoň pravidelně chodit na procházky, někdy když jsem měla čas, tak jsem večer cvičila/posilovala.
Ve třídě je jedna spolužačka (právě ta, která se mi kdysi smála) a jsou z ní všichni paf. Má krásný dlouhý vlasy, skvělou postavu. Jenže co si pamatuju, ona s váhou nikdy problémy neměla a takovou postavu má od přírody. Nemusí proto dělat prakticky nic. Znám hned spousty dalších lidí, kteří mají skvělou postavu aniž by hnuli prstem..
A dnes mě spolužák docela dost ,,naštval"? Ne, ani ne tak naštval, prostě vytočil - heh, to je prakticky skoro to stejné. :D Řekl mi, že bych potřebovala zhubnout. Neřekl mi to nějak hnusně, ale i tak asi chápete, že když si vybavíte co všechno jste museli udělat, abyste vypadali alespoň tak jako teď a někdo si stejně rýpne, že máte zhubnout ještě víc. Jsem si toho vědomá, že ještě musím zhubnout, ale nejde zhubnout 10 kilo ze dne na den. Jen těch 6 kilo jsem hubla skoro 5 měsíců, bez nějaké drastické diety atd. Každému se prostě nezavděčíte. No a teď se tedy KONEČNĚ dostávám k nadpisu.

Skoro všichni mají ideál krásy u holky, aby byla štíhlá, středně vysoká, měla krásné vlasy, vypracovanou postavu, dokonalou pleť a nehty.. Jenže takových lidí se najde opravdu málo a I TITO lidé mají nějaké nedostatky. Můžou vypadat sice krásně, ale pod tunou make-upu bude mít akné, nebo všechno umělé.
Když potkám někoho nového, tak skoro pořád slyším "Tobě je 14? Seš nějaká malá, ne?" - jako bych to snad mohla ovlivnit! Nebo si ze mě pořád lidi dělají srandu, protože jsem blonďatá. Někdy řeknu něco blbě a hned co slyším "Nojo, blondýna." Ale když se spletou ostatní, je to v pořádku. Někdo je zase moc vysoký a vychrtlý, někdo je stejně jako já malý a třeba při těle.. A někdo má prostě to štěstí a je akorát.
Lidi by už měli přestat řešit to, jak každý vypadá. Nikdo by se neměl nikomu smát za to, že je malý/á, moc vysoký/á, tlustý, vychrtlý, jakou má barvu vlasů, pleti, malá (nebo žádná) prsa, velký zadek.. Kdo ví co všechno. Většinu z toho neovlivníme a už jsme se s tím narodili!


Ano jsem malá, jsem blondýna, mám malou velikost nohy, mám velký nos, mám pár kilo navíc, mám beďary na ksichtě, nemám dokonalé a krásné vlasy, mám tlusté a divné nohy, jsem praštěná, strašně se směju, lámu si nehty.. Jenže právě díky tomu jsem to JÁ!

Nejsem perfektní. No a co?


P.S. Proč jsem vlastně tento článek napsala? Byla jsem už vážně plná vzteku, nejen z dneška, celkově za posledních pár měsíců, protože mě lidi neustále řeší. Je to jen čistě moje věc, i kdybych vypadala jako Jóžin z bažin (a nemám do toho daleko), všem to může být úplně jedno. Je to čistě moje věc. Adios.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ellies - untrue.blog.cz ellies - untrue.blog.cz | Web | 12. února 2015 v 9:11 | Reagovat

Ty fotky jsou aktuální, podle mě nepotřebuješ zhubnout a os ostatním to může být jedno kolik máš kg a jak vypadáš. Já mám opačný problém, že můžu jést kolik chci a nepřiberu, ale začala jsem brát léky, abych přibrala nějaké kilo

2 Sárča Sárča | Web | 12. února 2015 v 10:28 | Reagovat

Přestaň je řešit:) Není to jednoduché, ale nikdo není perfektní, ani oni nejsou:) Vím, je to těžké, obzvlášť když se jedná o spolužáky, kteří nás mají za tu dobu už přečtený a vědí, kde máme slabiny. Ale právě proto, že to jsou 'jen' spolužáci bych to neřešila:) Ber to tak, že za nějakou dobu půjdeš na střední a většiny z nich se 'zbavíš', poznáš zase nové lidi:)
Taky jsem malá a každý se mi za to posmívá. Dříve mi to bylo trochu líto, teď když si ze mě někdo dělá v tomhle ohledu legraci, začnu se smát taky nebo sama na sebe utrousím nějakou vtipnou poznámku. Sebere jim to vítr z plachet a časem je to přestane bavit a aspoň se to trochu omezí:) Navíc opakovaný vtip není vtipem, takže když teď někdo něco utrousí na mou výšku, všichni protočí očima stylem 'nejsi vtipnej':) Takhle se smějou spolužačce, že má malá prsa, prostě vždy si něco najdou. Nedávno se mezi kluky ve třídě rozšířil trend, že když má nějaká holka svačinu, oni k ní přijdou a řeknou 'Nežer to, budeš tlustá!!' Asi chápeš, kolik holek přešla chuť a šly celou svačinu vyhodit! Je to hnus za který bych jim nejraději jednu majzla.. Kámošovi jsem na to řekla, že mám hlad a jemu může být naprosto ukradený, jak budu vypadat.. zarazil se, tuhle reakci nečekal. Ale nakonec řekl, že to je jedině dobře a už tohle obtěžování poměrně ustalo..:)
Vím, není to ani trochu snadné postavit se spolužákům, sama jsem to zažila. Ale když začneš dělat pomalé krůčky, časem se to bude zlepšovat:)
Hlavně nedělej nic přes moc, dělej to kvůli sobě, ne kvůli nim..:)!

3 Allex Allex | E-mail | Web | 18. února 2015 v 14:44 | Reagovat

Pěkný článek. Je tvoje věc, co budeš dělat.. A ne všichni jsou od přírody hubení, já jsem taky při těle.. A takové to,že jsi blondýna a tak musí být hrozné, taky by mě to štvalo. :D

4 *Anne *Anne | E-mail | Web | 18. února 2015 v 19:42 | Reagovat

Ano,lidi by měli přestat řešit vzhled,sama mám docela ošklivé akné a špatné nehty a nesnáším ty ksichty ostatních,řeknu si bitch please a neřeším je :) A podle mě si pěkná holka,tak trochu sebevědomí :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama